Archiv rubriky čtení

Žasla jsem nad harmonickým souladem manželů Kettlových, neustále pronásledovaných smůlou a vždycky a neustále zastíněných hrozbou chudoby a zmatku. Nikdy se nehádali a neobviňovali navzájem za to, co se jim kdy přihodilo – neměli to zapotřebí, protože chyba nebyla nikdy v nich – podle jejich názoru. Paní Kettlová mi znovu a znovu u kávy vysvětlovala, […]

Už dávno jsem nepocítil nutkavou potřebu podělit se s celým světem o výpisky z nějaké knihy. Až teď. A o to nutkavější. Psychologie davu vyšla poprvé v roce 1895 a při čtení je to poznat. U současného odborného textu – byť třeba popularizujícího – jsem zvyklý na nějakou argumentaci, dokládání jednotlivých tvrzení, průkaznost a velkou […]

Zjistil jsem, že je pro mě nesmírně cenné, když dokážu dát sám sobě svolení porozumět druhé osobě. Způsob, jak jsem tento výrok formuloval, může někomu připadat zvláštní. Opravdu je nutné dávat si svolení druhému porozumět? Myslím, že ano. Naše první reakce na většinu výroků, které slyšíme od druhých lidí, není porozumění, ale jejich okamžité hodnocení […]

Ponaučení, které mě stálo hodně úsilí, lze vyjádřit třemi slovy: Fakta jsou přátelská. Připadá mi hodně zajímavé, že většina psychoterapeutů, zejména psychoanalytiků, vytrvale odmítá provádět jakákoli vědecká zkoumání své terapie nebo dovolit takové zkoumání jiným. Já tu reakci chápu, protože jsem ji sám zažil. Zejména z období, kdy jsme se zkoumáním začínali, si dobře pamatuji […]

A.D. 1400: Proč jsou labutě bílé? Protože je Stvořitel bílými mít chtěl. A proč tomu tak chtěl? Inu nevíme, ale Stvořitel ve své moudrosti jistě věděl, co činí. A.D. 2007: Proč jsou labutě bílé? Protože se bílá barva v selekčním procesu prosadila. A proč se prosadila? To nevíme, ale protože se prosadila, nějakou výhodu vzhledem […]

Všechno ovšem závisí na tom, jak pokrok chápeme. Ten se totiž dá nahlížet například tak, že se zničehonic objeví ta báječná „ale“: je to sice alkoholik, ale jinak skvělý odborník; jistě, nemrava, ale jaký je to kazatel; zloděj a podvodník, ale lepšího organizátora byste pohledali; možná je to opravdu vrah, ale uvažte, jak je disciplinovaný […]

Byli jednou v jednom městě dva vybírači žump. Táta a syn… Kanalizaci v tom městě neměli, takže pořád bylo co dělat. Ti dva si během let vytvořili svůj pracovní postup: táta jako zkušenější byl vždycky dole a syn mu shora spouštěl uvázanej kýbl. Jednou se stalo, že synovi kýbl vyklouznul z rukou a všechno se […]