Žák, Rada: Cesta do hlubin študákovy duše

Společným znakem všech zkoušejících je touha po vědeckosti. Mladíci, štvaní z kursu do kursu, kde se třeba přednáší, že lokomotivy se natírají suříkem (to je prosím jen tak příklad ze vzduchu, aby se někdo nezlobil), se dovídají, že tato nauka není nějaké obyčejné plácání, ale těžká věda. A většina odborníků začíná svůj výklad nesmrtelným: „Již staří Římané (natírali lokomotivy suříkem)…“ Hned to dostane úctyhodný nátěr vážné vědecké disciplíny.

Jinak by se to dalo vyložit za hodinu, kdežto takhle je z toho šestinedělní kurs a hlavně se to pak může přísně zkoušet.

Vývoj, vážení, jde dále svou cestou. Nové zkoušky se zavádějí téměř denně a další se chystají. Upozorňujeme povolané činitele na tyto plodné podněty:

Pro obecní metaře zkoušku z orientálních jazyků, neboť již staří Chetité metli ulice. Pro domovníky státní zkoušku z řecké a římské architektury, protože již římští uličníci čmárali po domech. Hokynáři buďtež vyzkoušeni, zda ovládají tropickou flóru se zřetelem ke koloniálním plodinám. Navrhujeme dále přísnou zkoušku z dějin malířství pro natěrače a pro pomocnice v domácnosti znalost teorie o rozbití hmoty a dělení atomu. Nemluvňata buďtež vyzkoušena z Darwinovy vývojové teorie. A konečně lidé umírající neb z takových sklonů důvodně podezřelí nechť jsou vyzkoušeni z věd okultních a znalostí o životě záhrobním. Jen tak budou dostatečně vybaveni vědomostmi pro záhrobní praxi, neboť již staří Římané…