Tento článek patří do malé série deseti kroků k lepšímu využití času.
Není s podivem, praví starověký filosof, že má nad námi tolik moci náhoda, vždyť žijeme nazdařbůh. Kdo nezaměřil k určitému cíli zhruba celý svůj život, nemůže přece ani zaměřovat význam svých činů jednotlivých. Je nemožné, aby uspořádal části, kdo nechová v mysli tvar jejich celku. Proč by si opatřoval zásobu barev, kdo neví, co by měl namalovat?
(Michel de Montaigne)
Petr Pacovský, autor – podle mého názoru – nejlepších česky napsaných knih o využití času, definuje správu času takto:
Plánování JE aktivní vyhledávání cílů v souladu s osobními hodnotami, přemýšlení o nich a začlenění cesty k jejich naplnění do každodenního života.
Opakuji, zdůrazňuji: Správa času JE definování cílů.
Prošel jsem svoje zápisky z četby a tu je ještě pár mouder:
Duše, jež nemá pevně určeného cíle, zbloudí, neboť, jak se říká, být všude je totéž jako nebýt nikde.
(Michel de Montaigne)Četl jsem, jak Quijote při svém putování
dojel jednou se svým koněm na rozcestí.
Nevěda jak dál, tak aby nepokoušel štěstí,
a protože o svém cíli neměl ani zdání,
rozhodl se nechat vybrat svému koni,
aby určil, která ze dvou cest mu lépe voní.
Jedna vedla ke slávě, druhá na válečné pole,
kůň se ale vydal směle rovnou ke stodole.
(Richard Wilbur)Asi jen 3 procenta dospělých mají jasné, písemně formulované cíle. Tito lidé jsou pětkrát až desetkrát výkonnější než lidé stejného či lepšího vzdělání a schopností, kteří si ovšem z nějakého důvodu nikdy neudělali čas na to, aby si zapsali, co přesně chtějí.
(Brian Tracy)
Chcete řídit svůj čas a tím svůj život? Vytvářejte si cíle! Ať máte sebevíce Pomodoro timerů, GTDček a elektronických kalendářů synchronizovaných mezi zařízeními všech velikostí – pokud si nevytváříte cíle a nedosahujete jich, efektivní správu času neděláte.
Cíle typu SMART
SMART cíle jsou nejprofláklejší koncept v celém velkém oboru měkkých dovednostní. Ale když mluvíme o cílech, prostě si nemůžeme pomoci – nikdy nejsou dost SMART:
- Specific. Lepší než „zlepším se v cizích řečech“ je „ve francouzštině dosáhnu level B2“.
- Measurable. Lepší než „získám fyzičku běháním“ je „uběhnu 12 kilometrů za hodinu“.
- Actionable. Cíl „příští týden nebude pršet“ není dobrý, protože s tím nic nenaděláte. Dobrý cíl je, když s ním něco naděláte.
- Realistic. Časté úskalí. Příliš smělé cíle vedou k jejich nenaplnění, následně k frustraci a rezignaci. Cíl volte, abyste si byli dost jisti, že ho dosáhnete.
- Timely. Lepší než „až bude čas, vyklidím garáž“ je „do konce září vyklidím garáž“.
Berte pravidla SMART velmi vážně, ale přitom trochu sportovně:
Všeobecně se má za to, že cíle by měly být specifické, měřitelné a realistické. Já osobně se při představování si možných cílů nerad omezuji těmito kritérii. Nejdůležitější cíle, které jsem si stanovil, byly zpočátku často vágní, obtížně měřitelné a vyhlížely značně nerealisticky. Snažím se, aby to, co slíbím, bylo specifické a realistické, ale aspirace by se neměly ničím omezovat. Důležité na cílech je to, že vycházejí z našich tužeb.
(Timothy Gallwey)
Jiný velký kouč říká:
Pokud cíl není REALISTICKÝ, neexistuje naděje na jeho dosažení; pokud ale není NÁROČNÝ, lidé nejsou motivováni ho dosáhnout. Všechny cíle by se proto měly vejít mezi tyto mantinely.
(John Whitmore)
Jak na cíle
- Zapište si je:
Nezapsaný cíl je pouhé přání.
(Hyrum Smith) - Mějte jich velice málo:
Míti jediný cíl je první podmínka úspěchu; neboť úspěch se může měřiti toliko měřítkem touhy, a touhy, které si odporují, nemohou býti realisovány.
(Hillaire Belloc)Více než dva cíle nejsou žádné cíle.
(heslo firmy TI) - Držte je stručné. Ken Blanchard v knize Minutový manažer (čtěte ji!) doporučuje každý cíl napsat na samostatný papír, maximálně 200 slov. Několikrát za den ho pak stihnete během jedné minuty přečíst, zamyslíte se co bude následující krok a provedete, co je potřeba.
Kdy formulovat cíle?
Dlouhodobé cíle úzce souvisejí s vašimi hodnotami, s vaší ústavou. Krátkodobé cíle souvisejí s každodenním nebo týdenním plánováním, o tom se zmíním příště.
Při psaní tohoto článku mám na mysli cíle někde mezi. Tyto cíle jsou mimořádně důležité právě tím, že utvářejí most mezi vaší ústavou a hodnotami na jedné straně a vaším každodenním kalendářem na straně druhé. Tyto cíle vám pomáhají dělat věci, které jsou pro vás důležité, ne jen věci, které jsou urgentní, které zvoní.
Při aktualizaci ústavy kolem Vánoc si vždy formuluji několik (tak 3) cílů na další rok. Znovu je pak reviduji tak jednou za měsíc, za dva, nebo podle potřeby (když se objeví nová skutečnost, nějaký cíl naplním, apod.).
V čem je tedy problém?
Dávat si cíle a pak je i naplňovat je dovednost. A nikoliv dovednost triviální – ne každý cíl je dobrý cíl, ne každý cíl se podaří naplnit. Je věcí velké zkušenosti a citu nastavit cíl, aby byl dost ambiciózní a zároveň aby byl realistický. Je potřeba vyslyšet různé vnitřní osoby a skloubit jejich zájmy.
Tato dovednost (jakož i jiné dovednosti) se získává cvikem. I borci, kteří mají s využíváním času moře zkušeností, pořád bojují sami se sebou o dobré cíle a o jejich naplnění. Práce profesionálního kouče spočívá přinejmenším z poloviny v pomoci formulovat cíle a pomáhat s jejich naplňováním – a i zkušení klienti na tuto službu vydávají dost času a peněz, protože se jim vyplatí.
Co vy? Na jakých cílech jste pracovali poslední dva týdny? Na jakých budete pracovat další dva týdny? Další dva měsíce? Dalšího půl roku?
Co o tom soudíte? Jaká je vaše zkušenost?
Zkuste to! Podělte se o zážitky do komentáře!
